Dnes ráno jsem se probudila s bolestmi břicha. Nejprve jsem si myslela že je mi špatně jako po Silvestru- to jsem nepila a jedla pár jednohubek. Pak jsem si šla opět lehnout a potom co jsem se probudila, bolest byla jen na pravé straně dole.
S rodiči jsme začali mluvit o slepáku. Můj tatínek ho měl, a fakt hodně ho to bolelo. Mě to bolí jen tak trošku. Můžu jíst, pít, chodit a ležet i sedět. Sice to bolí když se hýbu ale není to zas tak hrozné. Rozhodla jsem se počkat do yítřka. Pokud bolest neustoupí nebo se - nedej Bože- zhorší chci jet do nemocnice.
Nikdy mi nic nebylo, kromě pár chřipek a angín a vždycky jsem chtěla mít třeba zlomenou ruku nebo něco takového. Ale teď když teda se mnou něco je, chci aby to skončilo. Nechci jet do nemocnice a v žádném případě nechci jít na hnusnou operaci. Né protože se nějak staršně moc bojím, ale proto že nechci mít na těle škaredou jizvu! Vím že se mi to skoro zmizí až se vdám, taťka už ji skoro nemá, ale i tak. Vážně je to něco co nechci!
Snad semnou nic nebude a já budu zas emoc tancovat a vymýšlet si svoje sólo.
Tak mi prosím držte pěsti.
Vaše Tiana
Chtěli byste zvýšit návštěvnost na denicekandrei.blog.cz několikrát? Hledat v google: Masitsu's tricks