Dear Diary,
hrůzné poznání po 13ti letech. Lidem je ukradené co chci já. Vybírají to co sem jim líbí ikdyž to potom nosí moje maličkost!
Lidé, včetně mě, jsou neuvěřitelně sobečtí! Štve mě to, protože když se to nelíbí mě tak z toho vznikají hádky. Ale copak snad není na mě abych si vybrala? Copak mi budou do konce život vybírat druzí? Já to nechci! Jak potom můžu být šťastná?
Lidé, včetně mě, jsou neuvěřitelně sobečtí! Štve mě to, protože když se to nelíbí mě tak z toho vznikají hádky. Ale copak snad není na mě abych si vybrala? Copak mi budou do konce život vybírat druzí? Já to nechci! Jak potom můžu být šťastná?
Dospělí si myslí že děti nemůžou vědět co chcou, ale já to vím! Ať je to od blbého školního batohu po celoživotního přání!
Nechci si nechat život řídit jinými. Chci si ho řídit sama!
Nechci si nechat život řídit jinými. Chci si ho řídit sama!
Tiana
pekny dess